|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Důležité stránky] Přílohy > Kontaminovaná místa a skládky |
Povodňový informační systém (POVIS) neobsahuje k datu 19.04.2024 pro tuto tabulku žádné údaje.
obec (lokalita) |
k povrchovým vodám |
|---|---|
tok neurčen |
|
Hostomice nad Bílinou: Bouřlivý potok - kontaminované sedimenty (mapa, podrobný výpis) |
0 |
|
|
Bílina |
|
Břežánky: Benzina s.r.o. ČSPHM Bílina LS (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
Zájmová lokalita je odvodňována tokem řeky Bíliny dále do Labe (č. hydrologického pořadí 1-14-01-051). Bílina pramení na jv. svazích Kamenné hůrky ve výšce 785 m n.m. Ústí zprava do Labe v Ústí nad Labem, plocha povodí zaujímá 1070,9 km2, délka toku 84,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 5,51 m3.s-1. Specifický odtok vychází na 5,1 l/s.km2. Tok řeky Bíliny leží v dešťovém stínu Krušných hor, což se projevuje velkou rozkolísaností průtoků v místě i čase. Řeka je vedena ve městě regulovaným přímým korytem obdélníkového průřezu s břehovými zdmi. |
|
Hostomice nad Bílinou: Hostomice (mapa, podrobný výpis) |
0 |
Bílina patří k nejvíce znečištěným tokům v České republice, a to i když se kvalita po roce 1989 výrazně zlepšila.Z vyhodnocení provedeného na řece Bílině v letech 2008-2009 společností Povodí Ohře s.p. vyplývá, že tok nachází mezi IV. a V. třídou jakosti. Vysoké hodnoty byly analyzovány zejména u následujících ukazatelů - Konduktivita, rozpuštěné látky, CHSKMn,CHSKCr nerozpuštěné látky, rozpuštěný kyslík, BSK5, TOC, AOX, amoniakální dusík, sírany, Fe, As a mikrobiologické ukazatele.Vzhledem k zanesení koryta toku říčními sedimenty dochází již při malých průtocích cca 7m3/s k vybřežování vody na přilehlé pozemky. Bílina prochází vzájmovém území městským intravilánem. Součástí průzkumu je také vymezený úsek Bouřlivbého potoka, který tvoří levostranný přítok řeky Bíliny. V celé délce sledovaného úseku je koryto Bouřlivého potoka neupravené a neudržované. Břehy jsou nezpevněné ve spádu 1:1 až 1:2. Pravý břeh Bouřlivého potoka je oproti levému břehu strmější a vyšší a bezprostředně sousedí s výše zmíněnými sklárnami. Až u soutoku s Bílinou hranice skláren ustupují cca o 50 od břehu. Břeh byl i v podzimních měsících neprostupný, silně zarostlý pravděpodobně trnitou ostružinou. Přístup k levé straně Bouřlivého potoka byl po většinu délky toku nepřístupný z důvodu ohraničení pozemků soukromých vlastníků až k břehové hraně toku. Přístup byl možný pouze ve střední části vymezeného území. Maximální hloubka dna obou toků se pohybovala od 1 do 2m. |
|
Chudeřice u Bíliny: Benzina s.r.o. ČSPHM Bílina PS (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
Zájmová lokalita je odvodňována tokem řeky Bíliny dále do Labe (č. hydrologického pořadí 1-14-01-051). Bílina pramení na jv. svazích Kamenné hůrky ve výšce 785 m n.m. Ústí zprava do Labe v Ústí nad Labem, plocha povodí zaujímá 1070,9 km2, délka toku 84,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 5,51 m3.s-1. Specifický odtok vychází na 5,1 l/s.km2. Tok řeky Bíliny leží v dešťovém stínu Krušných hor, což se projevuje velkou rozkolísaností průtoků v místě i čase. Řeka je vedena ve městě regulovaným přímým korytem obdélníkového průřezu s břehovými zdmi. |
|
Chudeřice u Bíliny: GLAVERBEL Czech a.s. (mapa, podrobný výpis) |
100 |
|
|
Bouřlivec |
|
Hostomice nad Bílinou: Oprám (mapa, podrobný výpis) |
100 |
jedná se o přeložku potoka, který je nad úrovní hladiny vody v oprámu (úroveň hladiny je všek kontrolována a při jejím zvýšení jsou vody přečerpávány do potoka)600 m východně se vlévá do Bíliny |
|
Lužický potok |
|
Měrunice: Červený Újezd u Bíliny (mapa, podrobný výpis) |
300 |
Lužický potok č.h.p. 1-14-01-043 protéká na jižní hranici areálu. V prameništi jsou využívány prameny jako zdroje pitné vody, PHO prameniště nedosahuje na zájmovou lokalitu. Vyskytují se tu vodárenské objekty. |
|
Štrbický potok |
|
Chotovenka: Skládka Chotovenka (mapa, podrobný výpis) |
1001 |
Území je odvodňováno Štrbickým potokem (přeložka), ten však není skládkou ovlivňován. Srážkové i výluhové vody jsou svedeny do zatopeného lomu Chotovenka severozápadně od skládky, který je bezodtoký. |
|
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
sklářství, keramika, cihelny, zpracování minerálních nekovových hmot |
typ lokality: |
kontaminace dnových sedimentů |
poznámka: |
Kontaminované sedimnety v toku Bouřlivý potok u Hostomit, jejichž výskyt byl zjištěn při realizaci zkapacitnění koryta uvedeného toku. Jedná se o kontaminaci fenoly z provozu nedaleké sklárny, jejíž fenolové hospodářství bylo ukončeno v roce 1992. Bude proveden předběžný průzkum lokality |
hodnotil: |
Mgr. Zdenka Szurmanová, AQD-envitest |
datum: |
05.03.2008 |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
0 m |
S-JTSK: |
-778 534 -981 768 |
GPS: |
50.5875N 13.8036E (mapy.cz) |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
rešerše (D) |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
skladování / manipulace s ropnými látkami |
poznámka: |
Lokalizace: Čerpací stanice pohonných hmot společnosti Benzina a.s. se nachází po levé straně silnice I/13 Teplice-Bílina, mezi Teplickým předměstím a Chudeřicemi. |
datum: |
31.12.1985 |
hydrologické pořadí: |
11401051 |
vodní tok: |
Bílina |
vodstvo: |
Zájmová lokalita je odvodňována tokem řeky Bíliny dále do Labe (č. hydrologického pořadí 1-14-01-051). Bílina pramení na jv. svazích Kamenné hůrky ve výšce 785 m n.m. Ústí zprava do Labe v Ústí nad Labem, plocha povodí zaujímá 1070,9 km2, délka toku 84,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 5,51 m3.s-1. Specifický odtok vychází na 5,1 l/s.km2. Tok řeky Bíliny leží v dešťovém stínu Krušných hor, což se projevuje velkou rozkolísaností průtoků v místě i čase. Řeka je vedena ve městě regulovaným přímým korytem obdélníkového průřezu s břehovými zdmi. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-780 699 -984 209 |
GPS: |
50.563N 13.7783E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
198 m |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
sklářství, keramika, cihelny, zpracování minerálních nekovových hmot |
typ lokality: |
kontaminace dnových sedimentů |
poznámka: |
Zkoumaný úsek na řece Bílině je vymezen železničními mosty mezi nimiž protéká řeka o délce 1,064 m. Takto vymezený úsek je celý situován do extravilánu městysu Hostomice. Od železničního mostu situovaného na ř. km 31,584 se směrem po proudu podél pravého břehu rozkládá inundační území tvořené travinami a náletovými dřevinami. Tato plocha končí cca 50m za ústím Bouřlivého potoka do Bíliny. Po levé straně až k ústi těchto dvou toků se táhne hranice bývalého průmyslového závodu Sklárny KAVALIER. Břehová hrana má na tomto úseku výrazně vyšší niveletu než pravý břeh, což má za následek, že při zvýšených průtocích dochází k vybřežování toku podél pravé strany řeky Bíliny. Zjištěný primární kontaminant (dehet) ve vymezeném území Bouřlivého potoka pocházející z výroby generátorového plynu v bývalých sklárnách KAVALIER, je rozložený na dně toku a zabraňuje vzniku a udržení vodního ekosystému. Dle provedených výpočtů dochází k postupnému uvolňování nebezpečných látek do toku, hlavně anthracenu a naftalenu. V případě průměrných koncentrací naftalenu je vypočtená hodnota koncentrace 4,1x vyšší než je hodnota imisního standardu dle NV 61/2003 Sb., v platném znění. Vypočtená hodnota z průměrných koncentrací anthracenu je 2,9 x vyšší než je hodnota imisního standardu pro anthracen. Vzorky z provedených jednorázových odběrů povrchové vody nebyly analyzovány na určení koncentrace naftalenu a anthracenu, čili nelze empiricky potvrdit vypočtené hodnoty. Vztah biokumulace NEL v rostlinách ve vztahu k obsahu NEL v závlahové vodě jako transportnímu médiu není dosud v dostupných informačních pramenech podrobněji popsán. Nelze také obecně určit, jaký bude obsah kontaminantů v půdě po zalévání kontaminovanou podzemní vodou.Přibližně po 100 metrech od soutoku Bouřlivého potoka Bíliny přechází zpevněné lichoběžníkové koryto do vydlážděného obdélníkového koryta a délce cca 80m. Tento úsek toku prochází přímo centrem obce Hostomice a je zde situován silniční most. Po obou březích toku hustá zástavba nebo veřejné plochy. Na posledním úseku řeky Bíliny je podél pravého břehu situována zahrádkářská kolonie, která dosahuje téměř k hranici lokality vymezenou železničním mostem. Po levém břehu řeky Bíliny jsou situovány rodinné domky.Úsek Bouřlivého potoka je ohraničen silničním mostem nedaleko vjezdu do průmyslového areálu bývalých skláren KAVALIER a ústím potoka do řeky Bíliny. V celé délce sledovaného úseku je koryto Bouřlivého potoka neupravené a neudržované. Břehy jsou nezpevněné ve spádu 1:1 až 1:2. Pravý břeh Bouřlivého potoka je oproti levému břehu strmější a vyšší a bezprostředně sousedí s výše zmíněnými sklárnami. Až u soutoku s Bílinou hranice skláren ustupují cca o 50 od břehu. Břeh byl i v podzimních měsících neprostupný, silně zarostlý pravděpodobně trnitou ostružinou. Přístup k levé straně Bouřlivého potoka byl po většinu délky toku nepřístupný z důvodu ohraničení pozemků soukromých vlastníků až k břehové hraně toku. Přístup byl možný pouze ve střední části vymezeného území. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Ing. Jakub Eichler, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. |
datum: |
25.08.2010 |
hydrologické pořadí: |
11401055 |
vodní tok: |
Bílina |
vodstvo: |
Bílina patří k nejvíce znečištěným tokům v České republice, a to i když se kvalita po roce 1989 výrazně zlepšila.Z vyhodnocení provedeného na řece Bílině v letech 2008-2009 společností Povodí Ohře s.p. vyplývá, že tok nachází mezi IV. a V. třídou jakosti. Vysoké hodnoty byly analyzovány zejména u následujících ukazatelů - Konduktivita, rozpuštěné látky, CHSKMn,CHSKCr nerozpuštěné látky, rozpuštěný kyslík, BSK5, TOC, AOX, amoniakální dusík, sírany, Fe, As a mikrobiologické ukazatele.Vzhledem k zanesení koryta toku říčními sedimenty dochází již při malých průtocích cca 7m3/s k vybřežování vody na přilehlé pozemky. Bílina prochází vzájmovém území městským intravilánem. Součástí průzkumu je také vymezený úsek Bouřlivbého potoka, který tvoří levostranný přítok řeky Bíliny. V celé délce sledovaného úseku je koryto Bouřlivého potoka neupravené a neudržované. Břehy jsou nezpevněné ve spádu 1:1 až 1:2. Pravý břeh Bouřlivého potoka je oproti levému břehu strmější a vyšší a bezprostředně sousedí s výše zmíněnými sklárnami. Až u soutoku s Bílinou hranice skláren ustupují cca o 50 od břehu. Břeh byl i v podzimních měsících neprostupný, silně zarostlý pravděpodobně trnitou ostružinou. Přístup k levé straně Bouřlivého potoka byl po většinu délky toku nepřístupný z důvodu ohraničení pozemků soukromých vlastníků až k břehové hraně toku. Přístup byl možný pouze ve střední části vymezeného území. Maximální hloubka dna obou toků se pohybovala od 1 do 2m. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
0 m |
lokalita v inundačním území: |
ano |
S-JTSK: |
-778 860 -981 652 |
GPS: |
50.5882N 13.7988E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
m |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
předběžný průzkum (C) |
původce znečištění: |
zpracování ropy |
typ lokality: |
skladování / manipulace s ropnými látkami |
poznámka: |
Nutné terénní prověření polohy lokality!Lokalizace:Areál ČS PHM se nachází v severní okrajové části města Bílina - mezi Teplickým předměstím a Chudeřicemi, po pravé straně silnice I/13 Teplice-Bílina. tato silnice je v tomto úseku vedena na pravém břehu řeky Bíliny. |
datum: |
31.12.1985 |
hydrologické pořadí: |
11401051 |
vodní tok: |
Bílina |
vodstvo: |
Zájmová lokalita je odvodňována tokem řeky Bíliny dále do Labe (č. hydrologického pořadí 1-14-01-051). Bílina pramení na jv. svazích Kamenné hůrky ve výšce 785 m n.m. Ústí zprava do Labe v Ústí nad Labem, plocha povodí zaujímá 1070,9 km2, délka toku 84,2 km. Průměrný průtok u ústí činí 5,51 m3.s-1. Specifický odtok vychází na 5,1 l/s.km2. Tok řeky Bíliny leží v dešťovém stínu Krušných hor, což se projevuje velkou rozkolísaností průtoků v místě i čase. Řeka je vedena ve městě regulovaným přímým korytem obdélníkového průřezu s břehovými zdmi. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-780 685 -984 079 |
GPS: |
50.5642N 13.7782E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
197 m |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
sklářství, keramika, cihelny, zpracování minerálních nekovových hmot |
typ lokality: |
výrobní / opravárenský / zemědělský areál |
poznámka: |
Areál se nachází cca 1km od okraje města Bíliny severovýchodním směrem v antropogenně modelované nivě řeky Bíliny. Pozemek sklárny je v současnosti (2002) rozdělen do dvou výrobních celků. Ploché stavební sklo je vyráběno v areálu dceřinné a.s. Glavostav, automobilová skla jsou vyráběna v areálu dceřinné a.s. Splinex Czech. Z hlediska kontaminace přírodních léčivých zdrojů je lokalita značně riziková.Inventarizace SEZ resp. kontam. míst s výskytem POPs 2010. |
hodnotil: |
Dagmar Horáková, ProGeo Consulting s.r.o. |
datum: |
12.01.2009 |
hydrologické pořadí: |
11401001 |
vodní tok: |
Bílina |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
100 m |
S-JTSK: |
-779 664 -983 328 |
GPS: |
50.5722N 13.791E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
198 m |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
předběžný průzkum (C) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace:Na západním okraji obce Hostomice, v prostoru oprámu bývalého hnědouhelného lomu. |
hydrologické pořadí: |
11401069 |
vodní tok: |
Bouřlivec |
vodstvo: |
jedná se o přeložku potoka, který je nad úrovní hladiny vody v oprámu (úroveň hladiny je všek kontrolována a při jejím zvýšení jsou vody přečerpávány do potoka)600 m východně se vlévá do Bíliny |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
100 m |
S-JTSK: |
-778 646 -981 344 |
GPS: |
50.5912N 13.8011E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
200 m |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
podrobný průzkum (A,B) |
původce znečištění: |
armáda |
typ lokality: |
vojenské výcvikové prostory / střelnice |
poznámka: |
Areál zvláštního režimu vybudovaný po 1968 SA jako základna pro jaderné zbraně až do 21. 6. 1990. Byly zde 2 podzemní bunkry pro mobilní odpalovací zařízení radioaktivních zbraní, nádrže a ČSPHM, mycí linka, garáže, řidičský polygon, záložní prostory techniky, sklad ředidel, skládka. Zjištěna bodová kontaminace horninového prostředí RU (motorová nafta, benzín, oleje). V r. 1992 zahájeny sanační práce v ohniscích znečištění. Ekol. škody po SA vyčísleny v r. 1991 na 5,4 mil. Kč. Do r.2007 byl areál využíván jako uprchlické zařízení. Od 2007 je nabízen k prodeji. Obytné budovy jsou opravené, garáže a plechové haly v dobrém stavu, vstupy do podzemních bunkrů jsou zaslepené a zahrnuté zeminou. Byly nalezeny 3 neoznačené hydrogeologické vrty (dva uzavřené, jeden otevřený), ostatní nenalezeny. |
hodnotil: |
Ing. Radek Ulman, EPS, s.r.o. |
datum: |
19.09.2011 |
hydrologické pořadí: |
11401043 |
vodní tok: |
Lužický potok |
vodstvo: |
Lužický potok č.h.p. 1-14-01-043 protéká na jižní hranici areálu. V prameništi jsou využívány prameny jako zdroje pitné vody, PHO prameniště nedosahuje na zájmovou lokalitu. Vyskytují se tu vodárenské objekty. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
300 m |
S-JTSK: |
-777 535 -992 084 |
GPS: |
50.4971N 13.8385E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
540 m |
kraj: |
Ústecký |
místo: |
|
stupeň poznání: |
předběžný průzkum (C) |
původce znečištění: |
jiné |
typ lokality: |
skládka TKO |
poznámka: |
Lokalizace:Severovýchodně od města Bílina, vpravo od silnice Světec - Štrbice, v bývalém uhelném lomu Jarmila, 1,2 km západoseverozápadně od kóty 474 m n.m. - Štrbický vrch. |
hydrologické pořadí: |
11401055 |
vodní tok: |
Štrbický potok |
vodstvo: |
Území je odvodňováno Štrbickým potokem (přeložka), ten však není skládkou ovlivňován. Srážkové i výluhové vody jsou svedeny do zatopeného lomu Chotovenka severozápadně od skládky, který je bezodtoký. |
vzdálenost k povrchovým vodám: |
1 001 m |
S-JTSK: |
-777 446 -984 667 |
GPS: |
50.5632N 13.8247E (mapy.cz) |
nadmořská výška lokality: |
275 m |
Tabulka obsahuje 8 záznamů, byla aktualizována z databáze SEKM dne 19.04.2024 (https://www.sekm.cz/portal/)
Poznámka: objekty v inundačním území označeny modrým podkladem
Soubor: p__kms_sekm.htm
stránka aktualizována: 09.01.2025, publikována: 24.12.2025