Přirozená povodeň je situace způsobená přírodními jevy, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány, zejména při:
•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci
•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů
Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém povodí lze rozdělit do čtyř hlavních skupin:
•Povodně způsobené táním sněhové pokrývky v zimním nebo jarním období, případně v kombinaci s dalšími srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a dlouhou dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné; Výraznější povodně tohoto typu byly sledovány např. v březnu 1983.
•Povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity v letním období. Tyto povodně zasahují obvykle malá území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence;
•Povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody;
•Povodně způsobené zimními ledovými jevy jako (např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy). Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Jedná se o povodně místního charakteru.
Významným prvkem je zde předpovědní služba Českého hydrometeorologického ústavu Praha a jeho regionálního předpovědního pracoviště v Ústí nad Labem, ale také monitorovací systém Povodí Labe, s.p. a Povodí Ohře, s. p. s nepřetržitou hlásnou službou.
|
|
|
|
|
Největší přirozené povodně na Labi (dle vodočtu Ústí nad Labem, zdroj PP pro město Děčín):
•březen |
1845 |
> Q100 |
kulminace 1126 cm |
•srpen |
2002 |
> Q100 |
kulminace 1196 cm; 4700 m3/s |
•únor |
1862 |
> Q100 |
kulminace 1043 cm |
•září |
1980 |
cca Q100 |
kulminace 1005 cm; 4355 m3/s |
•leden |
1920 |
< Q50 |
kulminace 928 cm; 3660 m3/s |
•březen |
1940 |
< Q50 |
kulminace 923 cm; 3620 m3/s |
Přirozené povodně za posledních 5 let: (dle zpráv Vyhodnocení povodní)
březen/duben 2006 |
•Povodeň na Labi - kulminace 880cm (~ 2500 m3/s < Q10), překročen 3.SPA •Na Ploučnici byl zaznamenán 2.SPA. |
červenec 2009 |
•Bleskové povodně na Kamenici a Ploučnici (1. – 4. července), byly překročeny 3.SPA •Bleskové povodně na tocích Poustka, Račí potok a Chrochvický potok (v noci ze 17. – 18. července) |
červen 2010 |
•Blesková povodeň na Kamenici, kulminace přesáhla Q100 v profilu LG Hřensko a LG Srbská Kamenice (překročeny 3.SPA) |
srpen 2010 |
•Povodeň na Labi, LG Ústí nad Labem - kulminace 559 cm (1170 m3/s~Q1, překročen 2.SPA) •Povodeň na Kamenici, kulminace přesáhla Q100 v profilu LG Hřensko a dosáhla úrovně Q100 v profilu LG Srbská Kamenice (překročeny 3.SPA) •Povodeň na Ploučnici, kulminace dosáhla Q100 v profilu LG Benešov nad Ploučnicí (překročen 3.SPA) •Dále byly zaznamenány bleskové povodně na nemonitorovaných tocích ve správě Povodí Ohře a Lesů ČR. |
září 2010 |
•Povodně na vodních tocích Labe, Kamenice (dosažen 2.SPA) a Ploučnice (překročen 3.SPA, LG Benešov n.Pl.) |
leden 2011 |
•Povodeň na Labi - kulminace 753cm, překročen 3.SPA (LG Ústí nad Labem) •Povodeň na Kamenici (LG Hřensko) překročen 3.SPA •Povodeň na Ploučnici (LG Benešov n.Pl.) překročen 2.SPA |