|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika území |
Město Litvínov leží na jižním úpatí Krušných hor v nadmořské výšce centra okolo 350 m n. m. Nevyšší partie města sahají do nadmořské výšky cca 700 m n. m. Město má protáhlý tvar, který souvisí s jeho polohou, neboť kopíruje svahy Krušných hor a na několika místech je svah za městem narušen údolími. Těmito údolími často protéká i místní potok.
Město zaujímá rozlohu 40,70 km² a k 01.01.2026 zde žilo 22509 obyvatel (údaj ČSÚ). S úzce propojeným okolím ale počet obyvatel čítá až 40 tisíc.
Jižním okrajem Litvínova vede po obchvatu státní silnice I/27, vedoucí od Mostu a dále přes Lom směr Dubí. Z ní se v Litvínově odpojuje silnice II/271 směr Klíny a Mníšek (hraniční přechod do Německa).
Do města vede železniční trat 134 Teplice–Litvínov, osobní vlaky do Teplic v hodinovém až dvouhodinovém intervalu. Dále je ve městě železniční zastávka Litvínov město (paradoxně dále od centra města) na trati 135, tzv. Moldavské horské dráze (os. vlaky z Mostu do Oseka, vybrané spoje do Moldavy v Krušných horách). Tratě vedoucí z těchto dvou stanic se kříží v nedaleké stanici Louka u Litvínova.
Horní Litvínov tvoří celé dnešní centrum Litvínova až k cestě na Meziboří. Je zde evidováno cca 2 450 adres a 16 700 obyvatel.
Dolní Litvínov je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji, která dnes tvoří místní část města Litvínova. Ves měla podlouhlý tvar, neboť se rozkládala podél Bílého potoka a na jihu zástavba plynule splývala s osadou Lipětín. Severní část Dolního Litvínova ležela zhruba 1,5 km jižním směrem od centra tehdejšího Horního Litvínova. Rozlišení na samostatný Dolní a Horní Litvínov existovalo až do roku 1947, kdy došlo ke spojení několika obcí a vytvoření dnešního města Litvínov. Dolní Litvínov byl zbořen z důvodu rozšiřování těžby hnědého uhlí v letech 1957–1959.
Chudeřín je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část města. Nachází se v nadmořské výšce 320 metrů a navazuje těsně na litvínovskou část Horní Litvínov, od které je oddělen ulicemi Tyrše a Fügnera a U Bílého sloupu. Na západě zástavba plynule přechází v místní část Hamr.
Hamr je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část Litvínova. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 km západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 m) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.
Horní Ves se nachází už v Krušných horách v nadmořské výšce 493 metrů, asi 3 km vzdušnou čarou severozápadně od Litvínova. Osada se rozkládá po pravé straně od silnice č. 271 z Litvínova do Klínů.
Nachází se v podhůří Krušných hor v nadmořské výšce 286 metrů, asi 3,5 km západně od centra města Litvínova. Janovem protéká Janovský potok a potok Loupnice, který jej dělí od další místní části Hamr. Z Janova vede silnice III. třídy 2543 přes Křížatky k hraničnímu přechodu Mníšek. Janovem rovněž prochází silnice III. třídy č. 0133 z Litvínova do Horního Jiřetína (Podkrušnohorská ulice), která jej rozděluje na starší původní zástavbu nacházející se jižně od silnice a novější, panelové sídliště vystavěné v 70. letech 20. století severně nad silnicí.
Bývalá obec leží v nadmořské výšce 525 m n. m přibližně 2 km severně od Janova, s nímž ji spojuje silnice. Ta Křižatkami prochází a pokračuje dále do Mníšku. V písemných pramenech je osada poprvé doložena roku 1585.
Lounice je osada nacházející se v Krušných horách v nadmořské výšce 510 metrů, asi 3,5 km severozápadním směrem vzdušnou čarou od centra Litvínova. Do obce vede údolím Zálužského potoka silnice III. třídy č. 0136, která zde končí. V roce 2005 zde bylo evidováno jen 9 domů a 17 stálých obyvatel.
Osada je neoficiální název pro část Horního Litvínova vystavěnou v průběhu a těsně po skončení 2. světové války.
Písečná je část města ležící na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 375 metrů nad místní částí Chudeřín, necelé 2,5 km vzdušnou čarou severozápadně od centra Litvínova.
Část města, jejíž vznik není historicky doložen, víme, že zde existovaly na Bílém potoce hamry, pily a později textilní továrna.
Růžodol je název zaniklé osady. Nacházela se asi 4,5 km severně od starého města Mostu na březích Bílého potoka. Osada zanikla kvůli těžbě uhlí v letech 1956–1959.
Záluží leží asi 5,5 km severozápadně od starého města Mostu v nadmořské výšce 261 metrů s katastrální výměrou 474 ha. V prostoru bývalé obce se dnes nachází výrobní provozy Chemopetrolu Litvínov, neboť obec byla zlikvidována v letech 1974–1975 při rozšíření chemických závodů.
stránka b_char.htm aktualizována: 17.04.2026, publikována: 18.05.2026