<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Historické údaje

Povodně vyskytující se na území Ústeckého kraje jsou v převážné většině spojeny s hydrometeorologickou situací v území. Horní tok Ohře je významnou měrou ovlivňován hydrometeorologickou situací v Bavorsku, méně často měly v minulosti vliv na vznik povodní ledové jevy.

Historicky největší povodeň zažil Ústecký kraj v březnu 1845. Nedávná katastrofální povodeň na dolním Labi v srpnu 2002 (Mělník 1066 cm a kulminační průtok 5050 m3/s, Ústí nad Labem 1196 cm a kulminační průtok 4070 m3/s) nepřekonala dosaženými vodními stavy povodeň z března roku 1845, kdy byl nejvyšší stav v Mělníce 923 cm a v Ústí nad Labem stanoven kulminační průtok 5450 m3/s. Povodeň v srpnu 2002 svými parametry výrazně překonala největší změřenou letní povodeň, která proběhla v září 1890 (Mělník 880 cm/4300 m3/s, Ústí nad Labem 920 cm) a březnu 1920 (Mělník 678 cm, Ústí nad Labem 786 cm).

Ve 20. století byly největší povodně v jeho 1. polovině: v lednu 1920 (Mělník 754 cm, Ústí nad Labem 920 cm) a v březnu 1926 (Mělník 678 cm, Ústí nad Labem 786 cm).

Koncem století byly na dolním Labi největší povodně v červenci 1981 (Mělník 646 cm, Ústí nad Labem 748 cm) a v březnu 1988 (Mělník 612 cm, Ústí nad Labem 757 cm).

V posledních letech kromě letní povodně v roce 2002 patřila mezi významné povodně i jarní povodeň v dubnu 2006, která se na území Ústeckého kraje pohybovala v rozsahu 2 až 10leté vody (Mělník 732 cm a 2410 m3/s, Ústí nad Labem 887 cm a 2540 m3/s).

Mezi poslední významné povodně je třeba zmínit povodně způsobené vydatnými přívalovými srážkami. V červenci 2009 došlo k povodním na povodích vodních toků Ploučnice a Kamenice v rozsahu 20leté až více jak 100leté vody. V červnu 2010 zasáhla povodí Kamenice opět povodeň z přívalových srážek, kdy byl překročen 100letý průtok. Ještě během léta došlo v srpnu 2010 k dalším přívalovým srážkám opět v povodí Ploučnice a Kamenice, kdy kulminační průtoky v povodí Kamenice přesáhly průtok Q100 a v povodí Ploučnice se pohybovaly mezi Q50 až Q100.

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD

ČHMÚ: Souhrnná mapa nejvýznamnějších povodní