<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Klimatické poměry

Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost vyvolávající nestálost počasí. Rozhodující vliv na vytváření klimatu má nadmořská výška. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota (cca 0,6 °C na každých 100 m) a vzrůstá množství srážek.

Ústecký kraj zasahuje, v závislosti na lokální expozici a na nadmořské výšce, do klimatických oblastí A teplá oblast, okrsek A2 teplý, suchý, s mírnou zimou (údolí Ohře a Labe před soutokem) až C chladná oblast, okrsek C1 mírně chladný (vrcholové partie Krušných hor). Celkem se jedná o 8 okrsků.

Průměrná roční teplota vzduchu v Ústeckém kraji stoupá od 5,1 °C (Špičák, Milešovka 1901–1990) po 8,5 °C (Roudnice n.L., Doksany). Teplotně nadnormální je povodí středního a dolního toku Ohře a údolí Labe od hranic se Středočeským krajem po okraj Českého středohoří s průměrnými teplotami nad 8,0 °C. Teplotně podnormální jsou vrcholové partie Krušných hor, Českého středohoří a Lužických hor s průměrnými teplotami pod 6,0 °C.

Počet ledových dnů stoupá z 28,7 za rok (stanice Lenešice u Loun) po 78,1 (Milešovka), počet mrazových dnů z 97,0 (Roudnice n.L.) po 148,1. Vše z časové řady let 1926–1950.

Průměrná roční výška srážek stoupá od 441 mm (Žatec 1901–1950) resp. 455,9 mm (Doksany 1961–1990) na hodnoty 964 mm (Cínovec) až 984 mm (Petrovice – Český Jiřetín 1901–1950), resp. 930 mm (Chřibská – Horní Chřibská 1901–1960).

Srážkově podnormální jsou území ve srážkovém stínu v povodí střední a Dolní Ohře a Labe od Štětí po ústí Ohře (pod 500 mm), srážkově nadnormální jsou vrcholové partie Krušných hor, Lužických hor, východní okraj Děčínské vrchoviny a Šluknovská pahorkatina (nad 800 mm). Lokálně jsou mírně nadnormální vrcholové partie Českého středohoří (nad 550 mm).

Maximální jednodenní srážky z časové řady 1879–2004 byly zaznamenány dne 12.08.2002 ve srážkoměrných stanicích Cínovec ve výši 312 mm, Český Jiřetín–Fláje 226,8 mm, Klíny 220,7 mm a Petrovice – Krásný Les 210 mm. Následuje maximální srážka dne 08.07.1927 ze stanice Adolfov v Krušných horách 209,0 mm. Nejvyšší pětidenní srážka ke dni 11. až 15.08.2002 činí ve stanici Cínovec 408 mm.

V ostatních částech kraje byly převážně v období 1901–1950 zaznamenány tyto maximální denní srážkové úhrny: Hora sv. Šebestiána 116,0 mm dne 11.07.1937, Mikulov – Nové Město (okres Teplice) 109,0 mm dne 27.06.1919, Nová Ves – Sedlo (okres Ústí n.L.) 93,5 mm dne 11.08.1925, Mníšek (okres Most) 88,5 mm dne 03.01.1932, Roudnice nad Labem 85,7 mm dne 05.06.1926, Klínovec 83,4 mm dne 24.06.1912, Březiny–Libverda (okres Děčín) 79,6 mm dne 27.06.1919, Duchcov 73,6 mm dne 04.06.1915, Postoloprty 64,7 mm dne 15.06.1910, Žatec 63,8 mm dne 04.07.1918 a Ústí nad Labem 55,0 mm dne 22.05.1912.

Sněhová pokrývka leží v nižších polohách průměrně 25–50 dní v roce, na horách více než 85 dní (na hřebenech Krušných hor až 120 dní). Na horách se první sníh objevuje již v polovině listopadu a v nejvyšších polohách se drží místy až do začátku května. Období tání sněhové pokrývky je nepravidelné, povodňové průtoky z tání mohou vzniknout prakticky kdykoliv od prosince (tzv. vánoční obleva) do dubna.

Klimatické charakteristiky 1960–1990

Zdroj: Údaje byly zjišťovány dle Atlasu podnebí ČSSR a dle Podnebí ČSSR – tabulky (1960), z řady publikací „Vysvětlivky k hydrogeologické mapě ČSSR“ 1980 až 1986 a z internetových stránek ČHMU 2004.

Další informace: https://www.cartography.upol.cz/MAPS/MAPS_Num3_mapa.pdf

 

ČHMÚ: Mapy charakteristik klimatu

Další informace: Srážkoměrné stanice