|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky] Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologické poměry |
Zájmové území je z geomorfologického hlediska součástí Krušnohorské soustavy České vysočiny.
Území severně od linie Pernštejn - Klášterec nad Ohří – Nová Víska náleží subprovincii (podsoustavě) Krušnohorská hornatina, celku Krušné hory, podcelku Loučeňská hornatina, který se dělí na (od jihu k severu) okrsky Bolebořská vrchovina a Přísečnická hornatina.
Část území ORP na jih od výše uvedené linie náleží podsoustavě Podkrušnohorské pánve, Podkrušnohorské oblasti a dělí se na dva segmenty:
a)klín na východ od Klášterce nad Ohří a na sever od Kadaně náleží celku Mostecká pánev, podcelku Chomutovsko – teplická pánev, okrskům (od ZJZ) Klášterecká kotlina a Březenská pánev.
b)území k JZ od Mostecké pánve až k hranicím území ORP vyplňuje celek a podcelek Doupovské hory, okrsky (od ZJZ) Jehličenská a Rohozecká hornatina.
Údolí Ohře mezi Kadaní a Nechranicemi zasahuje do podcelku Žatecká pánev, okrsků (od západu) Čeradická plošina a Blažimská plošina.
•Bolebořská vrchovina je členitou vrchovinou vrásno zlomových struktur České vysočiny kerné a hrásťové stavby.
•Přísečnická hornatina je plochou hornatinou vrásno zlomových struktur České vysočiny kerné a hrásťové stavby s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů.
•Klášterecká kotlina a Březenská pánev patří mezi pánve a kotliny nezpevněných terciérních struktur České vysočiny tektonicky a litologicky podmíněné, s výraznými strukturně podmíněnými tvary
•Jehličenská hornatina je plochou hornatinou neovulkanických struktur České vysočiny v oblasti stratovulkánu.
•Rohozecká hornatina je plochou vrchovinou neovulkanických struktur České vysočiny v oblasti stratovulkánu.
•Čeradická plošina a Blažimská plošina jsou rovinou akumulačního rázu kvartérních struktur v oblasti vyšších fluviálních teras.
Soubor: b_char_demo.htm
stránka aktualizována: 09.01.2025, publikována: 24.12.2025