<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrografické poměry

Nejvýznamnějším tokem je řeka Bílina, která je začleněna do povodí řeky Ohře (správce Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov). (Celkové přehledy vodních toků, vodních ploch a vodních děl jsou uvedeny v přílohách.)

Povodí Bíliny je na tomto území tvořeno dvěma zcela odlišnými částmi :

•horská severní část je charakteristická velkými srážkami a relativně velkými specifickými odtoky. V důsledku devastace lesních porostů, kdy byly jejich ohromné plochy odtěženy a vznikly holiny, došlo k výraznému zhoršení přirozené akumulační schopnosti v celé oblasti;

•údolní jižní část je významná především svým zdevastovaným povrchem, k čemuž došlo v důsledku velmi rozsáhlé průmyslové činnosti (především těžební). Tato část okresu se vyznačuje velmi nízkými srážkami a nízkými specifickými odtoky.
 

Střední část toku řeky Bíliny je značně poznamenána povrchovou těžbou hnědého uhlí. Přirozené průtokové a odtokové poměry jsou hloubením povrchových lomů a výstavbou výsypek významně pozměněny. V souvislosti s touto činností totiž dochází k odvodnění předpolí lomů, přičemž je realizována celá řada přeložek vodotečí. Tyto zásahy postihly i řeku Bílinu.

Bílina vstupuje na území Mostecka a Litvínovska v prostoru katastrálního území Ervěnice (66888). Tento úsek, jenž v bezprostřední blízkosti protéká po jižním okraji velkolomu Československé armády, byl z bezpečnostních důvodů v délce 3,1 km zatrubněn (4× DN 1200 mm). Zhruba jedna třetina zatrubněného úseku se nachází na území okresu Chomutov. Z potrubí vystupuje v prostoru zázemí lomu ČSA a pokračuje západovýchodním směrem severně od průmyslového komplexu Komořany, prochází pod komunikací Komořany – H. Jiřetín a následně se stáčí k severovýchodu a pokračuje prostorem mezi touto komunikací a severozápadními svahy tělesa výsypky Kopisty až k ústí Loupnice (1-14-01-017), která je jejím levostranným přítokem.

Tok Bíliny se zde stáčí vpravo a přichází do prostoru jižního okraje průmyslového areálu Chempark Záluží. V těchto místech (za vyústěním Loupnice) je na řece vybudován jez Jiřetín, jehož pomocí je možno regulovat průtoky na dolním toku řeky Bíliny. V úseku pod jezem se do Bíliny vlévá další levostranný přítok – Bílý potok (1-14-01-020). Následně řeka obtéká severní okraj výsypky Kopisty, stáčí se vpravo a pokračuje jihovýchodním směrem, mezi patou výsypky a komunikací Most – Litvínov směrem k městu Most.

Loupnice (1-14-01-016) pramení v Krušných horách pod vrchem Kamenec (814 m) a stéká do Hamerského údolí, kde je na jejím toku vybudována vodní nádrž Janov. Po výtoku z nádrže pokračuje údolím k Litvínovu. Městem protéká zhruba po hranici městských částí (k.ú.) Janov a Hamr, kde se stáčí na jihozápad a směřuje k obci Horní Jiřetín po severozápadním okraji výsypky Jiřetín. V tomto prostoru je vybudována retenční nádrž Loupnice a potok přibírá vody svých pravostranných přítoků, Janovského a Černého potoka. U obce Horní Jiřetín obrací svůj tok k jihovýchodu, kde je vybudována další nádrž – Vítěz.

Po opuštění nádrže (těsně na hranici obce) se do ní z pravé strany vlévá Jiřetínský potok (1-14-01-017/1), do kterého na konci obce ústí přeložka Černického a Šramnického potoka (1-14-01-017/3 a 4). Následně se Loupnice stáčí více k východu a směřuje do prostoru bývalé obce Dolní Jiřetín, kde se vlévá do Bíliny (před jezem Jiřetín).

Těsně před tímto vyústěním je na toku jezero Jiřetín II., ze kterého je odebírána voda pro technologie v průmyslovém areálu Chempark Záluží. Před tímto jezerem je do Loupnice (od tohoto místa:
1-14-01-018) zaústěn tzv. zpětný tok od a.s. Chemopetrol Litvínov, jež přivádí "teplé" vody z chlazení. Do něho pak je zaústěno odlehčovací koryto Bílého potoka.

Dalším tokem v zájmovém prostoru je Bílý potok (1-14-01-020). Pramení stejně jako Loupnice v horské části okresu Most, pod vrchem Pestrý (875) a stéká Šumným Dolem k Litvínovu, kterým posléze protéká.

Vzhledem ke kapacitním možnostem potočního koryta pod Litvínovem bylo vybudováno odlehčovací koryto, jež odvádí "velké vody" do nádrže Rudý sever (k.ú. Chudeřín) a dalších nádrží v k.ú. Hamr.

Po opuštění města směřuje jižním směrem podél komunikace I./15 Litvínov – Most (komunikace je levobřežní). V prostoru mimoúrovňového komunikačního křížení je do Bílého potoka z pravé strany zaústěno koryto, jež přivádí vody ze shora zmíněných "odlehčovacích" jezer.

Bílý potok pak pokračuje jižním směrem až k Chemparku Záluží. V úseku, kde protéká areálem je v úseku několika set metrů zatrubněn. Vzhledem k omezeným kapacitním možnostem zatrubnění, bylo vybudováno odlehčovací koryto, jež je zaústěno do Loupnice před jezerem Jiřetín II. Po opuštění potrubí protéká Bílý potok povrchově prostorem čistírenského komplexu odpadních vod chemických provozů. Bezprostředně po opuštění areálu Chempark Záluží se Bílý potok vlévá do řeky Bíliny.

Další vodoteč, která se vyskytuje v zájmovém prostoru – Mračný potok. Potok pramení jihovýchodně od areálu Chempark Záluží, v lokalitě mezi bývalými obcemi Kopisty, Konobrže a Růžodol, tedy mezi předmětným podnikem a jižní částí Růžodolské výsypky. Teče jihozápadním směrem, kolem Depa kolejových vozidel Kopisty ČD, kde podtéká mohutné drážní těleso (předávací nádraží), komunikaci Most – Litvínov a vzápětí ústí do Bíliny.

Vedle zmíněných vodních toků se v území Most vyskytuje celá řada dalších vodotečí a vodních ploch, na které je třeba z hlediska ochrany proti povodním brát zřetel. Jejich přehledy včetně správců jsou uvedeny v přílohách.