Věcná část > Charakteristika zájmového území

Povodně vyskytující se na území ORP Lovosice jsou v převážné většině spojeny s hydrometeorologickou situací v území. Horní tok Ohře je významnou měrou ovlivňován hydrometeorologickou situací v Bavorsku, méně často měly v minulosti vliv na vznik povodní ledové jevy.

Historicky největší povodeň zažilo ORP Lovosice teprve nedávno v srpnu 2002. Povodeň na dolním Labi v srpnu 2002 překonala dosaženými vodními stavy povodeň v březnu 1845, kdy byl nejvyšší stav v Mělníce 923 cm a v Ústí nad Labem stanoven kulminační průtok 5450 m3/s, to znamená cca o 250 m3/s vyšší než se uvádí v srpnu 2002. Vyšší průtok potvrzují i značky na skále pod zámkem v Děčíně, kde hladina zaznamenaná v r. 1845 je o 31 cm výše než při povodni 2002. Dosažení vyššího vodního stavu v profilu Ústí nad Labem pravděpodobně způsobil negativní vliv zástavby.

Povodeň v srpnu 2002 svými parametry výrazně překonala největší změřenou letní povodeň, která proběhla v září 1890 (Mělník 880 cm / 4300 m3/s, Ústí nad Labem 920 cm) a březnu 1920 (Mělník 678 cm, Ústí nad Labem 786 cm).

Ve 20 století byly největší povodně v jeho 1. polovině: v lednu 1920 (Mělník 754 cm, Ústí nad Labem 920 cm) a v březnu 1926 (Mělník 678 cm, Ústí nad Labem 786 cm).

Koncem století byly na dolním Labi největší povodně v červenci 1981 (Mělník 646 cm, Ústí nad Labem 748 cm) a v březnu 1988 (Mělník 612 cm, Ústí nad Labem 757 cm).

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD