<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Systém vodních toků v okolí Chomutova byl činností člověka v minulosti značně upraven. Zpočátku tomu bylo z důvodů vodohospodářských, později z důvodů ochrany povrchových hnědouhelných lomů a energetických. Dnes se tento vodní sytém skládá ze čtyř základních částí.

Povodí Chomutovky

Říčka Chomutovka pramení v rašeliništích na náhorní rovině v okolí Hory svatého Šebestiána a jako horský potok protéká přírodním parkem „Bezručovo údolí“ až na samotný okraj Chomutova. Přibližně v polovině této cesty se u bývalého Třetího Dolského mlýna spojuje se svými nejvýznamnějšími přítoky Křimovským potokem a Kameničkou, na kterých byly vybudovány přehrady. Přestože na samotné Chomutovce žádná přehrada není, lze její vody podle potřeby převádět do přehrady Kamenička několik kilometrů dlouhou štolou. Poblíž soutoku stojí také vodárna zásobující oblast Chomutova pitnou vodou.

Na okraji Chomutova se říčka Chomutovka kříží s akvaduktem Podkrušnohorského převaděče. Dále protéká centrem města a přes několik dalších obcí teče jako pomalá nížinná říčka směrem na jih, kde se poblíž Postoloprt vlévá do řeky Ohře.

Podkrušnohorský převaděč

Podkrušnohorský přivaděč nebo Přivaděč Ohře–Bílina je vodní dílo, soustava vodních kanálů, potrubí a nádrží, které chrání podkrušnohorské povrchové doly před povodněmi z menších krušnohorských toků, zásobuje vodou z řeky Ohře průmysl v oblasti města Chomutov a celoročně přivádí dostatek vody do řeky Bíliny. Stavba přivaděče začala v roce 1957 a byla dokončena v roce 1982. Celé dílo o délce 33,8 km vede téměř od města Klášterec nad Ohří až za Jirkov. Vlastníkem a správcem přivaděče je státní podnik Povodí Ohře. (zdroj Wikipedie)

Horské potoky

Nejvýznamnějšími toky svedené do systému Podkrušnohorského přivaděče jsou na území města Prunéřovský potok a Hačka.

Přehled N-letých průtoků na významných profilech

Vodní plochy

Přirozené vodní plochy na Chomutovsku téměř neexistují. Převážná většina z nich vznikla činností člověka k vodohospodářským účelům, nebo v souvislosti s hornickou činností.

Jako zdroje pitné vody na Chomutovsku slouží přehrady Křimovská, Kamenička a Jirkovská, které zároveň plní funkci ochrannou.

Další vodní plochy vznikly zatopením, nebo umělým přehrazením povrchových lomů zbylých po dobývání surovin a na výchozech uhelné sloje. Vidět je můžeme například v areálu Podkrušnohorského zooparku. Hlubinná těžba uhlí a kamenečných břidlic po sobě zanechala rozsáhlá pokleslá území, která postupně zaplavila spodní voda. Takovým místem jsou vodní plochy na pražském poli, které vznikly činností hlubinného uhelného dolu Jan Žižka (dříve Julius). Další vodní plochou je unikátní Kamencové jezero vzniklé v poddolovaném území bývalého hlubinného kamencového dolu a dnes slouží k rekreaci a vodním sportům.

Na území Chomutova leží také Filipovy a Otvické rybníky sloužící k chovu ryb. Velký Otvický rybník slouží i k rekreaci.

Na okraji Chomutovska leží největší vodní plocha celého regionu – Nechranická přehrada. Byla vybudována jako zdroj vody pro okolní tepelné elektrárny a ochranu níže ležících obcí a měst. Dnes slouží také k rekreaci, vodním sportům a chovu ryb.