Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologická charakteristika

Základní regionálně geologickou jednotkou tvořící stavbu území je středočeská oblast, která se stýká s krušnohorskou oblastí podél tzv. litoměřického hlubinného zlomu, jehož průběh lze lokalizovat přibližně do linie jižní okraj Doupovských hor a jižní okraj Českého Středohoří.

Styky mezi jednotlivými základními regionálně geologickými jednotkami jsou většinou zakryty sedimenty České křídové tabule a vulkanickými horninami vulkanických komplexů.

Na geologické stavbě zájmového území se kromě c) kvartérních uloženin podílejí dvě základní geologické jednotky: a) sedimenty České křídové pánve marinního, podstatně méně i kontinentálního původu a b) soliterní vulkanity při okraji Českého středohoří.

a)Celé území je součástí České křídové pánve, budované v této oblasti vápnitými horninami, především slínovci, opukami, slíny (Poohří) a v omezené míře i vápnitými pískovci. Geologické podloží v zájmovém území tvoří převážně horniny mezozoika, středního až spodního turonu, bělohorského souvrství, prachovce a spongilické písčité slínovce. Tyto horniny jsou v širším okolí místy překryty kvartérními sedimenty – jsou to: fluviální převážně písčito-hlinité sedimenty v nivách, spraše, sprašové hlíny a fluviální písčité štěrky.

b)Pozůstatkem třetihorní vulkanické činnosti jsou v oblasti křídové pánve izolované kupy, z nichž v rámci regionu je jediná a nejvýznamnější hora Říp. Vznik hory Říp souvisí se sopečnou činností v době terciérní, která byla v severních Čechách velmi intenzivní a vznikla jako odezva alpinských horotvorných pochodů na tehdy již stabilizované části kontinentu. Jejím centrem bylo České středohoří a Doupovské hory. Říp, podobně jako Vinařická hora na Kladensku, Slánská hora na Slánsku, Kunětická hora na Pardubicku a Trosky v Českém ráji, představuje osamocený výběžek povrchových projevů této činnosti. Jedná se o čedičovou kupu dnes značně sníženou zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

c)Z kvartérních sedimentů mají na území Podřípska největší zastoupení terasy Ohře (v Lounské oblasti) a Labe a Vltava (v Litoměřické oblasti). Území se vyznačuje plochým akumulačním povrchem údolních niv a nízkých říčních teras, přesypů a pokryvů vátých písků.

Nejmladšími uloženinami jsou fluviální písčité štěrky (svrchní pleistocén), které vyplňují údolní dno Labe. Na Podřípsku jsou hojnější kyselé říční štěrkopísky, méně vápnité spraše. Zvláštností dolního Poohří jsou proluviální kužele tvořené smíšeným čedičovým a křídovým materiálem s obsahem pyropů (pyropové štěrky).

Další informace: Geologické mapy České geologické služby