<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Postupové doby

Postupovou dobou se rozumí čas, za který průtok z horního profilu doteče do dolního profilu. Takovým způsobem přiřazené průtoky nazýváme odpovídajícími si průtoky a doba, která uplyne mezi jejich výskytem, se nazývá postupovou dobou průtoků. S využitím této doby můžeme odhadnout přibližný čas kulminace povodně. Při tom obecně platí, že:

•se zvětšujícím se průtokem až do okamžiku, kdy dojde k vybřežení vody do inundace, se postupová doba zkracuje,

•po vybřežení vody z koryta se postupová doba prodlužuje,

•nejrychleji korytem postupuje „vlna“, při tzv. břehovém průtoku (plné koryto).

Postupová doba průtoků se může v rozsáhlých povodích značně lišit od „teoretických hodnot“ v závislosti na mnoha faktorech, z nichž nejvýznamnější je plošná a časová distribuce srážek. Při každé povodni je tedy nutné situaci neustále vyhodnocovat s využitím všech dostupných zdrojů informací (vývoj stavu na horních úsecích toku). Informace o postupových dobách se využívají u delších toků a to zejména při odhadu kulminace povodňových vln v jejich středních a dolních částech.

Na úseku vodního toku Labe od Mělníka do Ústí nad Labem (70 km) se pohybuje postupová doba povodňové vlny od 10 do 26 hodin s rychlostí od 7,000 do 2,692 km/h.

Schéma vodních toků - čísla udávají dobu postupu povodňových vln v hodinách

 

 

 

---

 

Záznamy jsou tříděny podle názvu toku a dále sestupně podle říčních kilometrů nebo názvu úseku, pokud nejsou říční kilometry uvedeny.
Extrémně dlouhé postupové doby mohou být dosaženy při velkých průtocích.