<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Ochrana plavidel na labské vodní cestě > Ochranné přístavy

Při nebezpečí povodně mají provozovatelé plavby a vůdci plavidel povinnost ještě před dosažením maximálních plavebních stavů zajistit uklízení plavidel do ochranných přístavů. Provozovatel plavidla nebo jeho vůdce má povinnost předat informace o umístění plavidla identifikovaných poznávacími znaky správci systému RIS při zastavení plavby v souvislosti s dosažením nejvyššího povoleného vodního stavu v souladu s § 6 vyhlášky č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách.

V dosahu plavidel nacházejících se na českém dolním Labi jsou tyto ochranné přístavy:

•Mělník, plav. km 2,93 ( vjezd), ř. km 107,10 pravý břeh:

-přístav leží mimo území kraje;

-tvoří ho přístavní bazény na pravém břehu Labe a pravý břeh Labe v ř. km 833,560–835,540 s přilehlou pozemní částí;

-přístav Mělník má statut veřejného přístavu s celoroční, časově neomezenou provozní dobou;

-je určen hlavně pro překlad zboží mezi vodní, silniční a železniční dopravou, rovněž slouží pro stání plavidel a plní i funkci ochrannou před povodní a ledochodem, pro obchodní a osobní lodě bez pasažérů i s nimi.

 

•Štětí – překladiště, ř. km 821,230, levý břeh (běžněji užívaný název – přístav Hněvice):

-přístav lze v současnosti uvést pouze jako nouzový ochranný přístav, protože není doposud určen provozovatel tohoto neveřejného přístavu, proto zde není garantována únosnost vázacích prvků, přístup k nim a také parametry plavební dráhy v prostoru vjezdu;

-v případě budoucí potřeby by se ale jednalo o vhodný ochranný přístav, vzhledem ke zkušenostem s úrovněmi zatápění při povodni v srpnu roku 2002.

 

•Ústí nad Labem – Krásné Březno, ř.km 761,090, levý břeh („Starý“ nebo „Západní“ přístav):

-přístav lze využít jako ochranný i při vyšších průtocích než Q50;

-předpokladem je, že se plavidla vyvážou do vysokovodních vázacích kruhů umístěných v ose koruny dělící hráze mezi Labem a přístavním bazénem, jsou rozmístěny v počtu 12 kusů, v jednotlivém sponu 30 metrů, kruhy jsou zvýrazněny modrou barvou.

 

•Ústí nad Labem – Centrální přístav, ř. km 762,820, levý břeh („Nový“ nebo „Východní“ přístav):

-důležitý přístav, chránící plavidla i při povodni vyšší než Q100;

-přístav je běžně využíván bez zvláštní specifikace technologie vývazu, protože překladní zeď je dostatečně vysoká a s dostatečným počtem vázacích prvků, ale plavidla musí respektovat přesah střech skladů nad přístavní bazén.

 

•Děčín – Rozbělesy, ř. km 741,850, levý břeh:

-přístav je běžně využíván pro stání plavidel i při vyšších průtocích;

-v zadní části přístavu je vybudováno 12 ks vysokovodních vyvazovacích pevných dalb v osové vzdálenosti 30 m, které tak vytvoří vyvazovací stání v délce 330 m pro 4 lodní polohy, pátá vysokovodní lodní poloha byla zřízena zvýšením a zesílením 4 ks stávajících dalb mezi vjezdem do bazénu a přístavní zdí, na dělící hrázi mezi Labem a přístavním bazénem byly zřízeny v jeho zadní části 3 ks vysokovodních vázacích kruhů, kruhy jsou zvýrazněny modrou barvou.
 

V ochranných přístavech zůstávají při povodni na plavidlech členové posádek, jako “hlídky“ zajišťující mimo jiné odstraňování závad ve vyvazování plavidel. Je třeba je zásobovat, střídat a podobně.